O muzeu

Nápad založit lyžařské muzeum mě napadl v souvislosti se zjištěním, že mám doma jak větší počet lyží pro aktivní lyžování, taky „vysloužilce“, na kterých jsme já nebo můj otec jezdili během dlouhých minulých let. Také velké množství drobných předmětů, starého použitého oblečení, špičatých i jiných čepic, na půl vypotřebovaných vosků a různých udělátek na mazání lyží bylo dost. „Tak co s tím?“, to byl ten podnět, který mě inspiroval k nějakému dalšímu systematičtějšímu schraňování starých lyží, později i ledas čeho, co s lyžováním souvisí a souviselo.

Napřed jsem oslovil svoje kamarády a spolulyžaře z mého rodného lyžařského oddílu, kde jsem s nimi trávil řadu let téměř každý víkend někde na horách. Někteří doma ještě nějakou tu vzpomínku měli a rádi se o ni se mnou podělili. Tak se u mne objevilo pár páru lyží ALEXA z Doubravníku, na kterých jsem konec konců jezdil já i otec. Tak mě napadla jistá orientace na lyže vyráběné na Vysočině, kde je vlastně i počátek mých lyžařských zážitků. K tomu jsem za chvíli přibral i lyže z Nového Města, kde začal s výrobou „dřeváků“ vlastně pan Slončík, později po různých trasách zde vznikla továrna ARTIS. Výrobky dalších tvůrců lyži „na koleně“ se už tehdy sháněly špatně (např.HATYŠ), většinou již lyže nevyráběli a staré kousky lidé vyhazovali po pořízení nových prken z ciziny. 

Muzeum se průběžně tvoří již 25 let a ve sbírce máme více než 150 párů lyží všech velikostí a několik kusů dobového vybavení.